PEDROVA DOBRODRUŽSTVÍ

Proč má zebra pruhy?

Na safari bylo, jako každý den, velké horko. Nepršelo už několik dní a Pedro měl obrovskou žízeň. Hledal proto jezírko s vodou, kde by se mohl napít. Cestoval přes den, občas i v noci, a když už si myslel, že padne únavou, objevil krásné oplocené jezírko s pitnou vodou.

Pedro ale nebyl sám, kdo jezírko našel. Kolem se procházeli sloni a žirafy, ale Pedrovi se nejvíc zalíbila zebra. Nemohl odtrhnout oči od jejich pruhů. Zvědavost mu nedala, přišel k ní a zeptal se: „Zebro, proč máš na sobě ty pruhy?“ Zebra se k němu nesměle naklonila a povídá: „Chlapče to je ale příběh, ke kterému si musíš najít klidné místo a pečlivě nastražit ouška.“  Jak zebra řekla, Pedro udělal. Našel si ve stínu pohodlný důlek, do kterého se posadil a s nastraženými oušky čekal, co mu zebra začne vyprávět.

„Připadá mi to jako dnes,“ řekla zebra, když si lehala k Pedrovi do stínu, „slunce pálilo a já měla obrovskou žízeň. Rozhodla jsem se proto najít jezírko, u kterého bych se mohla pořádně napít.

Nejprve jsem šla po vyšlapaných cestičkách, ale žádnou vodu jsem nenašla. Šla jsem proto dál, až jsem se dostala do krajin, které jsem nikdy dřív nenavštívila. Kopýtka už jsem měla v jednom ohni, ale po vodě ani vidu ani slechu. Až jednoho dne, když už jsem si myslela, že vodu nenajdu, jsem v dálce uviděla poblikávat třpytivé světýlko.“

Já vím, já vím! Bylo to světýlko od lampy, která tě dovedla do vesnice, kde ses mohla napít!“ vykřikl Pedro, až se zebra polekala.

„Ale kdepak, žádná lampa. Poslouchej dál a uvidíš, co se stalo.

Když jsem přišla blíž, zjistila jsem, že to třpytivé světýlko je ve skutečnosti krásné jezírko. Samou radostí jsem začala hopskat a stříhat ušima. Když jsem se uklidnila, zjistila jsem, že mám velkou žízeň a šla jsem se napít. Bylo skoro poledne a s plným bříškem jsem začala být unavená. Opřela jsem se proto o plot, který tam stál, a usnula jsem.

Když jsem se probudila, sluníčko právě hlásilo nový den a k jezírku začali přicházet zvířátka. Sloni zvedali choboty a stříkali z nich vodu kolem sebe, žirafy si počítaly tečky na svém kožíšku, tygři si brousili v ústraní drápky a já spokojeně vrtěla ocáskem.“

No, ale kdy se už konečně dozvím, proč máš na sobě ty pruhy, zebro?“ dožadoval se Pedro pozornosti.

„Buď trpělivý a za chviličku se to dozvíš,“ řekla zebra a pokračovala v povídání.

„Náhle si mě všimlo jedno slůně, přišlo ke mně a řeklo mi, že mám na sobě pruhy. A ano! Byly tam! První jsem se lekla a nevěděla jsem, co se stalo. Ale pak jsem si vzpomněla na plot, o který jsem se při spánku opírala. No jo, vždyť ten plot byl čerstvě natřený a barva se mi obtiskla na kožíšek!

A to je důvod, proč mám na sobě pruhy, milý Pedro.“  Chlapec se na ni chvíli ještě chvíli koukal, pak poděkoval za příběh a společně se vydali k jezírku, aby zahnali žízeň.

 

Zpět na
PEDROVA
dobrodružství


Vytisknout

Facebook

 

Candy plus

Držitelem registrované ochranné známky Pedro je společnost The Candy Plus Sweet Factory, s.r.o.

 

(c) 2010 The Candy Plus Sweet Factory, s.r.o.
Vítězná 6, 696 01 Rohatec, Česká republika
E-mail: info@candyplus.cz